Prof. Mag. Arch. Dr. hc., nositel Rakouského čestného kříže za vědu a umění a Zlatého čestného odznaku za zásluhy o spolkovou zemi Dolní Rakousy.
Makis E. Warlamis, byl architekt, malíř, designér, básník, spisovatel, učitel a zakladatel muzea.
Narodil se v severní části Řecka, ale žil a pracoval 50 let v Rakousku. Byl manželem umělkyně Mag. Art. Heide Warlamis (sochařství, keramika, design). 

Warlamis měl blízké přátele mezi četnými mezinárodně známými umělci, vědci, politiky a osobnostmi veřejného života. Patřili mezi ně rovněž Mikis Theodorakis a Friedensreich Hundertwasser, papež Benedikt XVI. či ekumenický patriarcha Bartholomaios I.

Pro Warlamise bylo umění médiem, které pronikalo do všech oblastí života, utvářelo je a dávalo jim nový význam. Univerzální umělec žil a pracoval vždy pro společnost a používal své umění pro komunikaci a porozumění, pro dialog mezi kulturami a mezi generacemi. Jeho práce byla prodchnuta hlubokou spiritualitou.
Mimořádně naléhavou pro něho vždy byla podpora dětí a mladistvých. Angažoval a zasazoval se pro svou rodnou zem Řecko i pro svou zvolenou vlast Rakousko. Četné projekty realizoval zejména pro Dolní Rakousy, správní oblast Waldviertel a samotné město Schrems.
Umělec-architekt učil na různých evropských univerzitách, v roce 1995 v rámci kooperačního programu evropských univerzit, MED Campus inicioval a vedl „World Ecological Academy of Santorini“ a v roce 1988 vedl mistrovskou třídu pro experimentální architekturu na mezinárodní letní akademii v Salzburgu ve spolupráci s Friedensreichem Hundertwasserem.   
Spolu se svou manželkou Heide Warlamis založil (1992) a vedl Mezinárodní centrum po umění a design I.DE.A a v roce 2009 umělecké muzeum „Kunstmuseum Waldviertel“ ve městě Schrems, v Dolních Rakousích.
Od roku 1982 realizoval velké mezinárodní samostatné výstavy ve světových muzeích a výstavních centrech v Evropě, USA, Asii a Egyptě.
Warlamis započal svoje dílo v prostředí radikální avantgardy vídeňských architektů 70. let minulého století výstavami, experimentálními uměleckými a architektonickými projekty a sociálně-kulturními a městskými výzkumnými projekty a jeho vývoj v průběhu let stále více směřoval k fenoménu „renezančního umělce, „uomo universale“, druhu, který jsme dávno považovali za vymřelý“. (prof. Dr. Volker Fischer, kunsthistorik, Německé muzeum architektury (Deutsches Architekturmuseum) a Muzeum užitého umění Frankfurt (Museum für angewandte Kunst Frankurt)).
Svou úzkou spoluprací s prof. Karlem Schwanzerem (bývalým asistentem Josefa Hofmanna) a prof. Norbertem Schlesingerem náleží Warlamis k bezprostředním pokračovatelům tradic „vídeňských uměleckých dílen“, které svým celistvým způsobem práce a svými designerskými koncepcemi znovu oživil a ve kterých i nadále pokračoval. K nejznámějším designerským programům jeho rozsáhlé „New Age filosofie“, které zažily úspěšnou mezinárodní prezentaci, náležejí: několikanásobně oceněný „Makis – nábytkový program pro děti“, umělecké koberce Warlamis a „Sedací kameny ve Waldviertelu“ (Living Sculptures).

K jeho vynikajícím architektonickým pracím náležejí mimo jiné: projekt pro Musikhalle Hamburg, kostel Radostného zvěstování ve Waidhofen/Thaya (2004) a Umělecké muzeum Waldviertel se zahradou soch (2009) a jedinečný koncept projektu pro kryptu pro apoštola Pavla, o němž píše emeritní papež Benedikt XVI. profesoru Warlamisovi: „Zjišťuji s pohnutím, že svoji práci architekta pojímáte jako teologickou zakázku… Ve svých myšlenkách a modlitbách provázím Vaši práci…“   
Warlamisovo malířské dílo zahrnuje četné velké obrazové cykly, z nichž zvlášť vyniká „Kristus dnes“. Jeho díla jsou zastoupena v mezinárodních veřejných i soukromých sbírkách, mimo jiné v grafických sbírkách muzea Albertina ve Vídni, Muzeu moderního umění ve Vídni, DAM Deutsches Architekturmuseum Frankurt, ve sbírce Alexandera Jolase, ve sbírce spolkové země Dolní Rakousy, ve sbírce Liaunig atd.

Warlamis obdržel za své rozmanité dílo mezinárodní vyznamenání a ceny, mezi jinými jsou to:
2009 Zlatý čestný odznak za zásluhy o spolkovou zemi Dolní Rakousy a
2010 Rakouský čestný kříž za vědu a umění.
Byl čestným členem Ruské akademie umění v Moskvě a honorárním profesorem Universitatea de Arta si Design in Cluj-Napoca v Rumunsku.

Uveřejnění přibližně 50 odborných publikací, katalogů a knih